Omezení přemnožených sinic v přehradních nádržích Brno a Vír na řece Svratce.

Motto:  Kvalita a ochrana vod je důležitou národní a mezinárodní prioritou danou    
Zákonem o vodách ČR (254/2001 Sb.)  a Rámcovou směrnicí o vodní politice EU (2000)

Přehradní  nádrže Brno a Vír na řece Svratce v povodí Moravy  jsou zasaženy rozvojem sinic, Brněnská již v masovém stadiu. Neustálý přísun znečistění zejména ze zdrojů komunálních, průmyslových a zemědělských z  povodí  má za následek nadbytek živin  v nádržích, který rozvoj sinic způsobuje – hlavně  fosfor. Zejména u Brněnské je zřejmé i značné vnitřní zatížení – živiny obíhají i uvnitř nádrže.  Sinice jsou velmi odolné a na prostředí nenáročné cyanobakterie, produkující mimo jiné i toxické látky, jež mohou ohrozit zdraví člověka.

Přísun živin, hlavně fosforu (P) a dusíku (N), je obrovský. Do vodárenské nádrže Vír je každý rok vnášeno bezmála  20 tun P a  600 tun N a do nádrže Brno 35 tun P a 750 tun N.

N áprava tohoto stavu je nanejvýše nutná, neboť Brněnská je nejvýznamnější víceúčelová nádrž pro Brno a okolí a Vírská vodárenská nádrž je nejvýznamnější zdroj pitné vody pro 480 000 obyvatel regionů Brněnského a Žďárského.

K vyřešení tohoto vážného stavu zahájil Jihomoravský kraj spolu se statutárním městem Brnem  v roce 2002 pilotní projekt Čisté povodí Svratky (dále jen ČPS), jehož cílem je především omezení přísunu živin do nádrží Vír a Brno z povodí a následné vyčištění nádrží od živin obsažených  v sedimentech. Dalšími účastníky projektu jsou kraje Vysočina a Pardubice a Povodí Moravy s.p.

Projekt  ČPS je řešen i v intencích Programu rozvoje Jihomoravského kraje, jehož součástí je opatření 2.4. Odstranění eutrofizace povrchových vod   a v intencích závěrů mezinárodního semináře pořádaného ve dnech 23.-24.května 2002  v Praze  Evropskou komisí, který byl zaměřen na vztah mezi Rámcovou směrnicí o vodní politice EU a programy ISPA v t.zv Dunajském regionu.  Na území ČR bylo určeno povodí Svratky jako pilotní povodí s cílem připravit projekty, které odzkouší na menším území zpracování plánů, jež v souladu s cíli Rámcové směrnice navrhnou  potřebná investiční opatření, která by mohla být následně financována z evropských fondů po vstupu ČR do EU (kohezní a strukturální fondy).

Zásady řešení:

Neexistuje jednoduchý a rychle uskutečnitelný recept na omezení rozvoje sinic, natož na jejich likvidaci. Jediným účinným řešením omezujícím rozvoj sinic je komplex kombinovaných opatření navržený po důkladných analýzách vody a sedimentů v nádržích a analýzách a vyhledání zdrojů znečištění v celé ploše povodí nad nádržemi.
Systematické dlouhodobé řešení musí být navrženo multidisciplinárním  projektem postupně řešícím :

• omezení přísunu živin z povodí
  • z bodových zdrojů komunálních, zemědělských a průmyslových návrhy kanalizací a ČOV
  • z plošných zdrojů revitalizací krajiny jak biologicky, tak technicky- protierozní opatření- orba po vrstevnici, zatravnění, zalesnění, vsakovací pásy a průlehy systémy menších nádrží a poldrů a vše další co omezí povrchový odtok vod – jedná se tedy současně o dílčí protipovodňová opatření zvýšením retenční schopnosti krajiny,
• omezení či zastavení výroby pracích prostředků s obsahem fosforu.
• odstranění infikovaných sedimentů z nádrží.

Rámcový postup řešení projektu:

Omezení přísunu živin (zejména fosforu a dusíku) z plochy povodí ( 1600 km2) vodních nádrží Brno a Vír z plošných a bodových zdrojů znečištění.  Typy opatření : revitalizace krajiny- protierozní opatření, zatravnění a zalesnění, vsakovací pásy a průlehy, systémy menších záchytných nádrží mokřadního typu a vše další k omezení povrchového odtoku. Dále výstavba nebo rekonstrukce čistíren odpadních vod komunálních a průmyslových, omezení používání fosfátových pracích a mycích prostředků, zavedení používání zemědělských hnojiv biologických, nikoliv minerálních – jejich zbytky jsou vodou transportovány do vodotečí a nádrží. Teprve po prokazatelném snížení přísunu živin do nádrží lze zahájit čištění v nádržích, zejména asanaci infikovaných sedimentů v nádržích Brno a Vír.

Dosud vykonané přípravné práce a doporučení dalšího postupu:

Jihomoravský kraj spolu s městem Brnem zadal 10/2003 a v 04/2004 převzal přípravnou dokumentaci „Návrhy opatření k realizaci projektu ČPS“s těmito doporučeními pro další práce na projektu:

• kvantifikace a analýzy sedimentů v nádrži Vír (Brno hotovo), mapy dnových sedimentů, zhodnocení infekčního potenciálu v různých částech nádrže,
• doplnění sítě měření jakosti a množství vod o 21 profilů a případně matematické modelování jakosti vody v povodí a nádržích Brno a Vír,
• záchytné  nádrže mokřadního typu nad nádržemi Brno a Vír ( celkem 11 míst), hlavně  v konci vzdutí Brněnské nádrže-Bažinky a nad Vírem v profilu Borovnice,
• omezení plošného znečištění – studie protierozní ochrany s návrhy ekologických opatření  nad nádržemi Brno a Vír. Zahájení komplexních pozemkových úprav.
• revitalizace potoků Lubě, Luční a Račický,
• příprava dokumentací pro 16 čistíren odpadních vod a jejich výstavba
• komunikace s veřejností, environmentální vzdělávání,výchova a osvěta,
• příprava variantních řešení asanace dnových sedimentů v nádržích na příklad částečným vytěžením, překrytím, či při částečném vypuštění vápněním, při úplném vypuštění, deponie atd. Sedimentů k asanaci je v nádrži Brno asi  2 mil.m3 (celkem asi 4 mil.m3 ve vrstvách až 3,5 m silných- nejsou nebezpečným odpadem, těžké kovy a radionuklidy jsou v normě)
• příprava dokumentů pro žádosti na strukturální fondy EU a české.

Na výše uvedené další přípravné práce shromažďuje JMK finanční prostředky od třech spolupracujících subjektů : statutární město Brno, kraj Vysočina (spolu s JMK NUTS II), Pardubický kraj, předběžně jsou slíbeny pro rok 2005 – 2006 v celkové výši  5,5 mil.Kč  (minimální k pokračování prací). Státní podnik Povodí Moravy přislíbil spolupráci při monitorování množství a jakosti vod.

Celkové náklady jak na přípravné, tak na investiční práce se odhadují na 3,355 mld.Kč

Neustále je nezbytné ctít zásadu, že nejdříve musí být snížen přísun živin do nádrží a pak teprve lze asanovat prostory nádrží.

Okamžitá opatření:

Výše uvedená dokumentace „Návrhy opatření k realizaci projektu ČPS“ prokázala, že 35 % odpadních vod malých obcí v zájmovém území nebude čištěno. Z toho jednoznačně vyplývá nezbytnost používáníbezfosfátových prostředků na praní a mytí, poněvadž asi polovina fosforu v komunálních odpadních vodách pochází z fosfátových prostředků.  To podpoří jak připravená vyhláška MŽP ČR o zákazu výroby fosfátových prostředků, tak informační kampaň organizovaná Jihomoravským krajem směrovaná hlavně na používání bezfosfátových prostředků.  Lze očekávat velký efekt za malé náklady jak u těchto 35 % nečištěných odpadních vod,  tak i u čištěných vod v ČOV.

Hlavním cílem  informační kampaně bude vysvětlování souvislostí mezi stále rozšířenými fosfátovými prostředky na praní a mytí a  přemnoženými sinicemi- cyanobakteriemi, jejichž toxické látky jsou velmi nebezpečné pro člověka - zejména pro děti.
Dále pak informovat o škodlivosti koupání v zamořených vodách, prosazovat kompaktní prostředky na praní, propagovat automatické dávkování, vyzdvihnout ekologické výrobky, např. český Don Gemini. Neméně důležité budou informace o nutnosti ekologického chování v krajině, zejména v zemědělství, kde bude zdůrazněna důležitost používání biominerálních, zónově vnášených hnojiv, neboť povodí Svratky je ve zranitelné oblasti ve smyslu Nitrátové směrnice EU a nařízení Vlády ČR č. 103/2003 Sb. 
Cílovými skupinami budou široká veřejnost se zvláštním zřetelem na ženy, děti a mládež v zájmovém území, základní, střední a vysoké školy, odborná veřejnost, neziskové ekologické organizace, média, státní správa a samospráva, producenti výrobků s obsahem fosfátů, významné komerční společnosti, další organizace a sdružení (rybáři, myslivci atp.)

Evropské zkušenosti:

V souvislosti s řešením projektu ČPS  byl Jihomoravský kraj  přijat do projektu EU  INTERREG IIIC – „Community Rivers“  (COR), v rámci jehož budou v létech 2004 – 2006 zejména vyměňovány zkušenosti s řešením podobných problémů, (jako v projektu ČPS) ve Velké Britanii -Wales, Španělsku – Katalánsko a Holandsku – Hunze en Aas:

• Velká Britanie – Wales, řídí celý projekt a vede komponentu zapojení veřejnosti
• Španělsko – Katalánsko, vede komponentu ekologická výchova a vzdělávání
• Nizozemí  - Hunze en Aás, vede komponentu migrace ryb
• Česko  - Jihomoravský kraj,  vede komponentu zlepšení říčního prostředí

JMK nejvíce očekává od spolupráce u komponent zapojení veřejnosti a ekologická výchova a vzdělávání, poněvadž zejména zde předpokládáme velké zkušenosti v zemích EU.

Podklady: AQUATIS ………          Návrhy opatření k realizaci projektu Čisté povodí      
Svratky ( Brno duben  2004)
Maršálek Blahoslav ……Revitalizace eutrofizovaného povodí a obnovy Brněnské     
Přehrady  ( Brno květen 2002)
Beran Zdeněk ………..   Návrh akčního programu pro zranitelnou oblast povodí  
řeky Svratky podle Nitrátové směrnice (Brno srpen 2004)

Ing.Václav Košacký,  člen komise ŽP JMK  
V Brně  14.dubna 2005.