V článku Malý zlínský ráj ( Česká hlava - Svět vědy, ročník I, číslo 9/2003, str. 29-31) se pan prof. MUDr. L. Pilka DrSc. podělil s čtenáři nejenom o svůj životní příběh, nezdolný optimismus, názory vědce světového formátu, ale i skromnost a lidskou dobrotu, která je vlastní jenom velikánům. Tím nejkrásnějším posláním člověka je pomáhat druhým. Pan profesor se svým týmem napravuje selhání přírody a naplňuje tak smysl i poslání rodiny. Díky jeho práci se zpět vrací jinak již ztracená naděje na zdravé dítě.

Podle názoru pana profesora má sterilita partnerů a z toho plynoucí prázdnota života bez dětí  souvislost s civilizačním rozvojem společnosti. Civilizace, vedle stresu, přináší  kontaminaci životního prostředí různými chemikáliemi. Do této kategorie zařazuje i prostředky na praní, mytí a čištění. V souvislosti s uvedenými přípravky vyslovil domněnku, že mají podíl na sterilitě populace, která může být způsobena tím, že se část chemikálií v podobě fytoestrogenů dostává do lidského organismu. Naznačená hypotéza je velmi závažná a stojí za to se nad ní hlouběji zamyslet a pokusit se ji otestovat.

Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu, které svým biologickým účinkem fungují stejně jako ženské pohlavní hormony - estrogeny. Nejúčinnější z přirozených hormonů je 17-β-estradiol,  nejsnáze přístupný redukcí dalšího  hormonu estronu.  Přirozené hormony - estrogeny jsou  chemicky charakterizovány aromatickým jádrem a fenolickou hydroxylovou skupinou na C-3, což názorně ukazuje příklad vzorce již zmíněného estronu.

Biologická, řekněme estrogenní účinnost, však není příliš strukturně specifická. Je známo mnoho sloučenin připravených synteticky, které mají podobné účinky jako estrogeny, ale z hlediska molekulární stavby nemají s nimi vůbec nic společného. Mezi nejznámější patří  Agostilben, což je trans-4, 4´-dihydroxy- α,β-dietyl-stilben:

Prostředky na praní  představují složitou směs sloučenin různých typů a funkcí. K tomu, aby jakákoliv sloučenina mohla projevit své biologické účinky, musí být pro daný organismus dostupná. Pomineme-li potravinový řetězec, jsou pro organismus dostupné všechny látky schopné transportu, které zůstávají v prádle. Z tohoto pohledu do popředí vystupují především barviva.

Opticky zjasňující prostředky jsou v podstatě barviva sloužící především k tomu, aby se ještě více zvýraznila bělost prádla. Příkladem je 1,3-difenylpyrazolin:

Používá se k bělení vlny, polyamidových vláken  apod. Pro polyester nebo polypropylen jsou vhodné deriváty bis-benzoxazolu:

Na bělení bavlny, vlny nebo polyamidu se nejčastěji používá derivátů kyseliny 4,4´-bis-(triazinylamino)-stilben-2,2´-disulfonové.

Z pohledu testované hypotézy je patrně tato látka nejzajímavější z celé skupiny. Název již napovídá, že je derivátem stilbenu. Na druhé straně ovšem není možné tvrdit, že všechny deriváty stilbenu jsou nositeli estrogenních vlastností. Navíc, nutnou podmínkou k využití barviva, je pevná vazba na vlákno. Ta prakticky znemožňuje migraci, tím dostupnost  pro organismus, a proto není možné očekávat biologický účinek.

Z tohoto úhlu nelze nalézt žádnou oporu, byť jenom pro domněnku, že může dojít k expozici organismu. Konec konců to potvrzuje i celá řada studií souvisících s barvením vláken.

Problém však je v tom, že v podstatě se všechno opírá pouze o vlákno nutno podtrhnout o čisté vlákno, tedy bez inkrustace.

V případě inkrustované tkaniny však veškeré argumenty proti hypotéze visí na velmi tenkém vlákně. Inkrusty ( cizorodé v podstatě anorganické sloučeniny pocházející z pracovních lázní na praní) prolínají  vlákna. Jakými silami jsou potom poutána například barviva, jakými chemickými přeměnami mohou na povrchu inkrustů procházet jednotlivé komponenty pracovních lázní, je velmi složitá otázka a vzhledem k variabilitě chemické podstaty inkrustace asi v obecné rovině obtížně řešitelná.

Zcela jistě jednodušší je zbavit prádlo inkrustací a odstranit tak potenciální, byť třeba hypotetický, rizikový faktor. V každém případě to určitě to prospěje prádlu. Jestli, třeba jenom trošičku, to napomůže i k vyplnění té nejkrásnějšího lidské touhy, je otázkou výzkumu, shromažďování poznatků a testování hypotéz.